Dary přírody Jarmily Teplíkové

Sladké brambory nemusí být jen ty namrzlé

Maniok (Manihot esculenta) známý jako „sladký brambor", tapioka, kasava – představuje pro obyvatele tropů jednu z nejdůležitějších rostlin, poskytující kořenové hlízy. Předpokládá se, že byl znám 2500 let př.n.l.. Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z Peru.

V Západní Africe se v současné době vypěstuje 62 milionů tun těchto jedlých hlíz, které nazývají hezkým názvem „fufu".

Jedlé hlízy je možno zakoupit pod názvem „sladké brambory", kdy jedna může vážit i 10 kg. Maniok je základem živobytí pro půl miliardy lidí, tím představuje šestou nejdůležitější rostlinu na světě.

Rostliny manioku jsou až 5 m vysoké keříky, které ve všech částech „roní mléko",obsahují jedovatý latex, jsou z čeledi pryšcovitých. Kmen je tenký, listy střídavé s dlouhými řapíky na rubu modravě voskované. Květy vyrůstají v latách.

Zájmovou částí rostliny jsou podzemní hlízy, které obsahují mnoho škrobu, ale i látku, která uvolňuje z rostlin jedovatý kyanovodík. Ten se zničí vymýváním vodou nebo hlavně varem. Není nutné se konzumaci varem upravených sladkých brambor obávat. Ze škrobu hlíz se vyrábí manioková mouka, nutná  třeba pro brazilskou kuchyni.

Sladké brambory je možno zakoupit i v některých našich obchodech, prodávající často nevědí, jak je upravovat.

Pečené sladké brambory se slaným sýrem (Double Potato & Halloumi Bake)

Suroviny: 1 velký sladký brambor, 1 velký brambor, 1 červená cibule, 1 lusk bílé papriky, 1 lusk červené papriky, 1/2 palice česneku, 4 lžičky olivového oleje, černý mletý pepř, 125 g sýru feta nebo mozzarela, zelená petrželka

Postup: Všechnu zeleninu nakrájíme na kostky 4 cm. České brambory nakrájíme raději na menší kousky.Všechna zelenina a brambory, zvlášť sladké brambory i české, červená cibule a papriky chutnají sladce. Sýr fetta nebo mozzarela jsou naopak slané, tak se chutě dokonale vyrovnají.
Všechny nakrájené kousky brambor, a paprik vložíme na pekáč, přidáme cibuli nakrájenou na čtvrtky nebo na osminky, přidáme hrubě nakrájené stroužky česneku. Nakonec přilijeme olej.
Vše promícháme a ještě opepříme.Nesolíme, aby zelenina nepustila šťávu. Pokrm se má více péci než dusit ve své šťávě. Pečeme asi 45 minut v předehřáté troubě na 200°C.
Když je zelenina a brambory nahnědlé, nakrájíme sýr na velmi tenké plátky a poklademe je na povrch zeleniny. Vložíme zpět do trouby, dokud se sýr nezačne roztékat (5 – 10 minut). Nejlépe je jíst přímo z pekáče nebo zapékací misky.

Zajímavé exotické škrobnaté zeleniny, na které můžete i u nás narazit v nabídkách hypermarketů, konkrétně Makro.

Nyní jsme cestovatelský národ, který rád zkouší nové suroviny. Je velká škoda takovou šanci nevyužít.

Taro (Coloacasia esculenta) je další ze skupiny škrobodárnách rostlin, pocházející z bahnitých polí, příkopů Asie a v Polynézii je hlavním prostředkem obživy místních obyvatel. Ve světě je na trzích velmi známá a běžně ke koupi pod anglickými názvy Cocoyam, Dasheen, Kalo, Yam, Elephant's Ear; německy Taro.

Batáty oloupeme a nebo oškrábeme škrabkou, nakrájíme je pomocí struhadla a nebo ještě lépe na kuchyňském robotu na tenké lupínky. Rozehřejeme olej ve fritovacím hrnci a po částech lupínky smažíme. O usmažení je necháme na papírové utěrce okapat od zbytečného oleje. Porce uchováváme horké na plachu v troubě při 180°C. Kořeníme kari kořením. Podáváme teplé.

Batáty neboli také sladké brambory? Proč je nezkusit.Vždyť denně živí miliony lidí světa. Dnes je najdete v nabídce Hypernovy, Makra a v Tescu.

 Po zakoupení je třeba počítat s tím, že se mnohem rychleji kazí než brambory normální. Pokud je zakoupíte v igelitovém obalu, vyjměte je, poněvadž brambory potřebují vzduch. Nikdy je neukládejte v ledničce.

Tato teplomilná rostlina, spřízněná s bavlníkem z čeledi slézovitých, pochází z Indie a nebo z Afriky, známá byla již ve 2. tisíciletí př.n.l. v Egyptě. Nepěstujeme se sice mnoho, zato ve všech tropických a substropických oblastech; u nás spolehlivě plodí pouze pod fóliovými kryty nebo ve vinorodých oblastech.

Střídavé, velké, dlanité listy s pěti nepravidelnými cípy. Oboupohlavní, krásně výrazné sírově žluté květy s výrazným „okem", které vyrůstají v úžlabí listů. Plodem je kuželovitá, podélně brázditá tobolka, dlouhá 6-20cm, která je předmětem konzumu.

Pod pojmem rebarbora se skrývají dvě formy vytrvalé rostliny. Reveň kadeřavá (Rheum undulatum), se používá jako zelenina a reveň dlanitá (Rheum palmatum), která je zařazována jako léčivá rostlina.

Reveň kadeřavá se v Evropě pěstuje od 18. století. Nejrozšířenější je v Anglii, odkud pochází šedesát procent celosvětové produkce. Na našem území se udržuje jen ojediněle. V dobách našich babiček byla dostupná v každé zahrádce.V zahraničí je celoročně dostupná na trzích a v obchodech.

známá na pultech obchodů pod názvy Granadilla; Tree-tomato; Tomate granadilla.

Rostlina je botanicky zařazena do čeledi likovitých, stejně jako naše rajče či brambory.

Původně pochází z Peru nebo Brazílie.Dnes je rozšířena v celých subtropech a tropech.

Lilek je prastará kulturní rostlina z malajského poloostrova. V 17. století proniklo pěstování baklažánů do Evropy.

            Rostlina je ve své vlasti víceletá; u nás se pěstuje pouze jako jednoletá.

Tvar rostliny je vzpřímený, rozvětvený až 100 cm vysoký. Spodní část lodyhy později zdřevnatí. Listy jsou velké, na rubu plstnaté, řapíkaté. Květy vyrůstají jednotlivě, nejčastěji jsou fialové nebo bílé.

            Plodem lilku jsou podlouhlé lesklé bobule, různých barev od bílé až po fialovou. ve zvlášť příznivých podmínkách může plod dosáhnout hmotnosti i 1 kg. Dužina plodu je bílá s množstvím drobných, světle hnědých, semen. Tvar i barva plodů je značně variabilní, je dána šlechtěním.

Dnešní hektická doba, pracovní stres a velká odpovědnost za zdraví nemocných si u zdravotníků vybírá svoji daň. Na sebe si najdou čas, až když je nejhůř... Nebylo by lepší předcházet stavům vyčerpání a "vyhoření"? Mnoho inspirace a pomoci můžeme najít v přírodě. Budeme se cítit mnohem lépe a posílíme obranyschopnost organismu. A to jistě stojí za trochu přemýšlení.

Jakon (Smallamthus sonchifolius) je novou kořenovou zeleninou s obrovským efektem pro diabetiky. Rostlina pochází z Jižní Ameriky, kde je odpradávna pěstována pro své za syrova jedlé hlízy.V zemi svého původu, na území bývalé říše Inků, Indiáni pěstovali jakon ve velkém odnepaměti

V posledních letech zaznamenáváme příjemný návrat ke všemu přírodnímu. Nejedná se jen o vlákna na oděvy, biopotraviny, ale třeba také k rostlinným žínkám, které se objevují v drogeriích pod názvem lufa.

Lufa válcovitá (Luffa cylindrica) neboli tivuk, je teplomilná jednoletá tykvovitá bylina, která má původ v tropických zemích jihovýchodní Asie. V 6.století našeho letopočtu se dostala do Číny, později se rozšířila i do Japonska.

 Angl.: Bitter Gourd, Bitter Apple, Balsam Pear; F Paroka, Margou.

Momordika znamená v latině štiplavý, kousavý, což se vztahuje na ostře hořkou chuť dužniny plodů. Původem rostliny je Indie a asijské tropické země.  Momordica charantia (hořká okurka), v Indii známá pod názvem Karavella, je popínavá rostlina rostoucí na celém území Indie, v jižní a jihovýchodní Asii, v Číně a Karibiku. Roste až do nadmořské výšky 1500 m.

Ibišek jedlý (Hibiscus esculentus) – bamia – okra – gombo

Tato teplomilná rostlina, spřízněná s bavlníkem z čeledi slézovitých, pochází z Indie a nebo z Afriky, známá byla již ve 2. tisíciletí př.n.l. v Egyptě. Nepěstujeme se sice mnoho, zato ve všech tropických a substropických oblastech; u nás spolehlivě plodí pouze pod fóliovými kryty nebo ve vinorodých oblastech.

Střídavé, velké, dlanité listy s pěti nepravidelnými cípy. Oboupohlavní, krásně výrazné sírově žluté květy s výrazným „okem", které vyrůstají v úžlabí listů. Plodem je kuželovitá, podélně brázditá tobolka, dlouhá 6-20cm, která je předmětem konzumu.

Subtropická zelenina kiwano (Cucumis metuliferus) se k nám začala v posledních letech běžně dovážet ze Střední Ameriky a Izraele.

Rostlina je rychlerostoucí liana; letorosty dosahují délky až několik metrů a připomíná naši okurku nebo melouny. Celá rostlina tvoří úponky a je porostlá mírně pichlavými chloupky. Listy i sytě žluté květy připomínají naši všeobecně známou okurku. Opylení obstarají včely. Plodem je válcovitá bobule, délky až 12 cm s oranžovou pokožkou, která je porostlá krátkými silnými ostny. Plod je uvnitř rozdělen do několika komůrek, které vyplňují semena v zelené rosolovité dužině.

Židovské brambory"- topinambury (Helianthus tuberosus ),  původně pocházejí  z Jižní Ameriky; bez problémů snášejí naše zastíněná stanoviště. Spokojí se s chudou půdou i drsným podhorským  klimatem; nevymrzají.

Topinambur hlíznatý je vytrvalá rostlina, sestra majestátních slunečnic, dorůstající do výšky až tří metrů. Na mohutném, někdy rozvětveném stonku s velkými celokrajnými listy, rozkvétají na podzim žluté květy. Pěstuje se pro hlízy podobné bramborám, které však mají nasládlou chuť. Barva slupek může být různá. Hlízy jsou nabídce některých našich větších obchodů. 

Botanická charakteristika: Statná až robustní popínavá jednoletka, hojně pěstovaná pro mladé chutné plody, výhony i semena. Dosti choulostivá na teplo (jako naše okurka nebo meloun).Tvary připomínají zaškrcené zelené dýně, visící ze šlanounů k zemi. Tykce se užívají na výrobu hudebních nástrojů. Do kuchyně na spotřebu: ukrojíte si jen tolik, kolik potřebujeme. Užezaný zbytek plodu se na rostlině nekazí a plod roste dál. 

Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by neměl rád televizní cestopisné filmy z dalekých zemí s jejími krásami přírody, památkami, zajímavými zvířaty i lidmi. Po jednom z takových filmů mne velmi zaujaly překrásné květy lotosu. A nejen květy, ale i pozoruhodné oddenky, které na příčném řezu vytváří nádherně dírkovanou jemnou krajku, rostoucí v bahně.

Jiné názvy: Achocha (quechua), achojcha, divoká caihua, quishiu, caygua achoccha.

Zajímavá a u nás lehce pěstovatelná jednoletá, popínavá bylina. Růstem připomíná známý Clematis. Stonek může měřit až 5 metrů do délky. Lodyha tenká, hustě rozvětvená.Ráda se přidržuje opory nebo plotu. Listy velikosti 6 – 14 cm, laločné, s pěti až sedmi eliptickými lístečky, na okrajích vroubkované. Květy jednopohlané, drobné, bílé nažloutlé nebo nazelenalé, ve skupinách po deseti až dvaceti.

Artyčoky (Cynara scolymus) patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteracea).

Díky otevřeným hranicím se stále častěji setkáváme s jídly a  potravinami, které jsme ještě před pár lety znali maximálně z doslechu či z literatury. Už můžeme volně cestovat a v cizině ochutnávat i  pokrmy  neznámé. A pokud se nám po nich doma zasteskne, není problém zajít do  restaurace  , kde je umí udělat. Pokud si na to troufneme, můžeme si čerstvé suroviny koupit a pokusit se z nich něco podobného originálu doma připravit.  Není v českých kuchyních zcela běžná, ale bývá v nabídce každé lepší pizzerie, jako součást náplně podávaných výrobků, nebo v hypermarketech. Ten, kdo artyčok poprvé uvidí, nebude zřejmě věřit, že nějaká část této podivné rostliny je vůbec poživatelná. Artyčok je ovšem považován za vynikající lahůdku.

 V posledních letech se i na našich pultech objevují protáhlé velké hlízy, připomínající brambory. Jedná se o hlízy povíjice jedlé (Ipomoea batatas Lam.) Ve světě jsou známy pod anglickým názvem Sweet Potato, německy Susskartoffel. Je jen škoda, že z neznalosti se šidíme o tuto pochoutku a v obchodech míjíme bez zájmu.

            Jedlý svlačec je poléhavá vytrvalá hlíznatá rostlina; pochází pravděpodobně z tropické Ameriky. Do USA se dostaly batáty dokonce dříve o 100 let než brambory, zásluhou Kryštofa Kolumba.

            V přírodě dnes již batáty nejsou známy v původní divoké formě.